úterý 3. dubna 2012
úterý 27. března 2012
Přátelství
Znám vzácné místo ukryté,
co žádné oko nevidí,
kam vstoupit smí jen přátelé
a ostatní jen závidí.
co žádné oko nevidí,
kam vstoupit smí jen přátelé
a ostatní jen závidí.
Tam všude rostou květiny
a nikdo je tam neničí,
louky jsou plné motýlů
a sladká vůně jehličí.
a nikdo je tam neničí,
louky jsou plné motýlů
a sladká vůně jehličí.
Tam svítí slunce je modré nebe,
a ptáci zpívají.
Ta krása je uvnitř tebe,
neznalí marně hledají.
a ptáci zpívají.
Ta krása je uvnitř tebe,
neznalí marně hledají.
Tam kopretiny tančí s chrpou,
zvonky jim k tomu cinkají,
obloha se zdobí duhou,
jitrocel léčí churavý.
zvonky jim k tomu cinkají,
obloha se zdobí duhou,
jitrocel léčí churavý.
Tam mír a klid panuje
a peníze se nenosí,
vždy po ruce je vlídné slovo
a o pomoc se neprosí.
a peníze se nenosí,
vždy po ruce je vlídné slovo
a o pomoc se neprosí.
Celý ten ráj ty nosíš v srdci svým,
i když je zrovna raněný,
jen ukaž ho těm hodným, ať se to dozví,
jen pospěš,něž jejich srdce zkamení.
i když je zrovna raněný,
jen ukaž ho těm hodným, ať se to dozví,
jen pospěš,něž jejich srdce zkamení.
A já půjdu prosit anděla,
ať už tvé srdce nebolí,
a mít tu moc, tak sám ho uzdravím,
i když má ústa oněmí.
ať už tvé srdce nebolí,
a mít tu moc, tak sám ho uzdravím,
i když má ústa oněmí.
To pro ten ráj, pro čistý srdce tvý,
jen ať už neslzí,
tak ukaž ho těm hodným, ať se to dozví,
snad není pozdě, ať je to nemrzí.
jen ať už neslzí,
tak ukaž ho těm hodným, ať se to dozví,
snad není pozdě, ať je to nemrzí.
Chci říci lidem všem
co ta místa neznají.
Tam v nitru lidí blízkých je lásky dost a dost,
jen ať dobře hledají.
co ta místa neznají.
Tam v nitru lidí blízkých je lásky dost a dost,
jen ať dobře hledají.
Na té cestě lidí k lidem, za štěstím,
někdy stačí dát jen znamení,
a patří-li k těm hodným, pak se to dozví,
že nikdy není pozdě na nová přátelství.
někdy stačí dát jen znamení,
a patří-li k těm hodným, pak se to dozví,
že nikdy není pozdě na nová přátelství.
Vyznání
Chtěl bych aby ses mě dotýkala,
tak jemně až by mi šel mráz po zádech.
Slyšet, jak dýcháš,
cítit, jak voníš.
Být u tebe tak blízko,
až by se mi tajil dech.
Ocitnout se v tvém obětí.
Tělo na tělo, že kdyby pršelo
nepropadla by mezi námi jediná kapička.
Vychutnávat se tě!
Políbit tě.
To bych chtěl.
Přeji si vědět, že mě máš ráda.
Protože tě miluji z celého srdce.
Jako nikdy nikoho.
A už nevím, jak bych ti to jinak řekl.
tak jemně až by mi šel mráz po zádech.
Slyšet, jak dýcháš,
cítit, jak voníš.
Být u tebe tak blízko,
až by se mi tajil dech.
Ocitnout se v tvém obětí.
Tělo na tělo, že kdyby pršelo
nepropadla by mezi námi jediná kapička.
Vychutnávat se tě!
Políbit tě.
To bych chtěl.
Přeji si vědět, že mě máš ráda.
Protože tě miluji z celého srdce.
Jako nikdy nikoho.
A už nevím, jak bych ti to jinak řekl.
úterý 20. března 2012
Nečekaná změna v nitru
Velkou nůši keců slyšel jsem,
Avšak dodnes nevěřil jsem.
Však dnes není včera,
Kdy jsi mě oslovila.
Kvítí kolem rozkvetlo
A něco ve mě zabušilo.
To srdce ono mé,
Všem krom mě neviditelné.
Otevřelo se jako skála,
Která léta přetrvala.
Nerozdrť ten poslední kámen,
Řekneme si spolu ... ámen.
Cesta daleká čeká nás,
Od té doby co poznal jsem vás,
Paní drahým kamením ceněná,
Srdce vaše spousty kluky zraněná.
Však vyléčit půjde těžce,
Se mnou to snad půjde lehce.
Cesta naše daleká,
Padla nám dvěma do oka.
Avšak dodnes nevěřil jsem.
Však dnes není včera,
Kdy jsi mě oslovila.
Kvítí kolem rozkvetlo
A něco ve mě zabušilo.
To srdce ono mé,
Všem krom mě neviditelné.
Otevřelo se jako skála,
Která léta přetrvala.
Nerozdrť ten poslední kámen,
Řekneme si spolu ... ámen.
Cesta daleká čeká nás,
Od té doby co poznal jsem vás,
Paní drahým kamením ceněná,
Srdce vaše spousty kluky zraněná.
Však vyléčit půjde těžce,
Se mnou to snad půjde lehce.
Cesta naše daleká,
Padla nám dvěma do oka.
pátek 9. března 2012
Elišce
Tahle písnička mě už od včerejška pronásleduje.Tak proč ji sem nedat a rovnou to můžeme někomu věnovat,ale komu? Už vím.Co třeba Elišce :D
Cesta životem
Klepe se ruka
s hrnkem malovaným..
ty sleduješ ji očima
a potom s lehkým pousmáním
mlčky se na mne podíváš..
Nerozlil jsem..
oba víme,
co stálo mne to úsilí..
proti sobě se posadíme,
u srdce pocit hřejivý..
Zvykla sis..
na chuť čajů s medem
a já zas na tvé nálady,
volání dálek s každým jarem,
tiché oblačné toulání..
Večer sedneme
pod jabloní..
a opřeme se o sebe..
zas překvapí mne, jak mi voníš,
zas máme dlaně spojené..
s hrnkem malovaným..
ty sleduješ ji očima
a potom s lehkým pousmáním
mlčky se na mne podíváš..
Nerozlil jsem..
oba víme,
co stálo mne to úsilí..
proti sobě se posadíme,
u srdce pocit hřejivý..
Zvykla sis..
na chuť čajů s medem
a já zas na tvé nálady,
volání dálek s každým jarem,
tiché oblačné toulání..
Večer sedneme
pod jabloní..
a opřeme se o sebe..
zas překvapí mne, jak mi voníš,
zas máme dlaně spojené..
Kamarád
Vždy, když ti bude smutno,
budu zde pro tebe.
Budu tvůj anděl.
Budu tvůj paprsek naděje.
Pokaždé ti podám ruku svou,
která tě udrží na nohou.
Kdekoliv na tom nezáleží,
budu při tobě stát.
Neobávej se přede mnou plakat,
není to nic co bys skrývat měla.
Mluv se mnou, povídej mi
o tvých nejhlubších citech a přáních.
Já vždy při tobě budu stát,
vždy tě budu mít rád,
dokud smrt nerozdělí nás...
budu zde pro tebe.
Budu tvůj anděl.
Budu tvůj paprsek naděje.
Pokaždé ti podám ruku svou,
která tě udrží na nohou.
Kdekoliv na tom nezáleží,
budu při tobě stát.
Neobávej se přede mnou plakat,
není to nic co bys skrývat měla.
Mluv se mnou, povídej mi
o tvých nejhlubších citech a přáních.
Já vždy při tobě budu stát,
vždy tě budu mít rád,
dokud smrt nerozdělí nás...
Všechno možné
Narovnal bych v Pise věž
Titanic rukama držel bych rád
udělal cokoliv, co ty jen chceš
stačí mi vidět Tě na mě se smát.
Častokrát na schody potichu sedám
ač nerad, doufám, že potkám Tě snad
nerad? Spíš rád, však znát já to nedám
není to smutek,je to po Tobě hlad.
Naivně básně Ti do noci skládám
v zápětí mačkám ty papíru cáry
do krve sám se sebou se hádám
pomůžou už jen kouzla a čáry..
Titanic rukama držel bych rád
udělal cokoliv, co ty jen chceš
stačí mi vidět Tě na mě se smát.
Častokrát na schody potichu sedám
ač nerad, doufám, že potkám Tě snad
nerad? Spíš rád, však znát já to nedám
není to smutek,je to po Tobě hlad.
Naivně básně Ti do noci skládám
v zápětí mačkám ty papíru cáry
do krve sám se sebou se hádám
pomůžou už jen kouzla a čáry..
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)